Přidat názor k článku O sousedech a dětech

Gabrielo problém je v tom, že mé děti neřvou na chodbě. Oni si povídají, věř mi, že kdyby řvali vypadalo a znělo by to jinak. Nezlob se na mě, ale ty vyzouváš dítě, když jdete z venku domů, po dešti v bytě na koberci? Schválně jsem si stopovala čas i s jejich obutím na chodbě, je to minuta a půl do zavření dveří výtahu, to někomu něco udělá? Myslím, že ne. Jiné děti si ještě berou motorky z kumbálky a taky u toho nadělají rámus. Sousedka o patro níž kouří na chodbě z okna, přímo u jejich bytu a ta malá holčička tam pořád pobíhá a povídá. A pokud paní vadí to, že dítě povídá za bílého dne, když jde na vycházku a přitom ve 23 večer, je z okna slyšet jak na sebe s manželem řvou, ona že ji rozmazluje, když ji drží na rukách, že nebude chtít spát a on že si ji teda uspí sám, tak nebuce chyba až tak v našem vedení. Máme na noc otevřená okna v ložnici a tohle mě taky nebaví. Klukům kvůli tomu zavírám okno. Když se přistěhovali do baráku plnýho malých dětí a bydleli před tím jen o tři vchody dál, kde je to to samé, tak musela počítat s tím, že nebudou všichni chodit po špičkách.