Přidat názor k článku O sousedech a dětech

... nejdříve slušně, kdyby to nepomohlo, tak bych přitvrdila. Taky nám kolikrát někdo vzbudil děti a nikdy jsem nikomu nic neřekla, protože žít v paneláku, to chce prostě toleranci (teď jsem to potřebovala, když jsem pračkou vytopila sousedy tři patra pod námi).
Měli jsme teď jiný a úsměvnější problém s podnájemníky z vedlejšího bytu, paní byla při sexu docela hlučná (tak hlučná, že vzbudila mého tvrdě spícího manžela, kterého nevzbudí většinou ani kanón), když křičela, znělo to jako žalostné štěkání psa a nejraději měli sex po půl osmé večer, kdy jdou naše holky spát a doma je ticho, takže se samozřejmě vyptávaly. Vyřešila jsem to tak, že když si užívali, tak já jsem zpívala :), ale jsem ráda, že se teď odstěhovali a uvidíme, jaké sousedy budeme mít teď