Přidat názor k článku O sousedech a dětech

Mě ten tvůj úvod něpřijde moc vstřícný. Jakou reakci jsi čekala ? Že řekně: "ano já vím, že to nedělají schválně..." po jejích předchozích reakcích je asi divné toto očekávat. Já tedy nemám moc trpělivosti a nervů zvládat podobné situace na jedničku s hvězdičkou, ale osobně bych takhle nezačala, protože jakou protirekaci asi tohle může nastolit.

Zaklepala bych na sousedku někdy jindy, vklidu, bez dětí, a probrala to s ní. Že se snažíš, co jsi proto udělala (ona to neví, že, že se kvůli ní obouváte v bytě a ty tam máš koberce ne ?), zeptala se třeba, kde má dětský pokojíček, no třeba byste ještě pokecaly. Může mít nenormální a nedomluvíš se s ní, ale možná je toho na nic jen moc a pak ten úvod co jsi řekla, to je jasné, že to k ničemu nemůže být.

Takže nedávala bych vlastním dětem roubík, ale osobně si myslím, že ta vstřícnost u tebe v tomhle hodně moc selhala a možná vzájemné vztahy ještě uhoršila. Ty jsi tolerovala jejich klepání a bouchání, ale jí třeba vůbec nepřijde, že to k vám bylo slyšet, že to může vadit. Jí to třeba nevadí - hluk - jen teď, když má miminko a myslí si, ať si dělají kdy co chtějí, ale teď pár měsíců potřebuju, aby mi dítě spalo...

Jen nabízím druhý pohled na věc.