Přidat názor k článku O sousedech a dětech

Hanko problém je v tom, že ona to ví. Já jí to říkala, že děti obouvám a oblíkám v bytě kvůli ní. Pořád mě slyší jak je na chodbě i tak nabádám ať jsou tiše. Si to představ. Má doma dvě děti které jsou živé, ale hodné a když jdeš ven tak mají radost, ale nekřičí, nelítají, jen si povídají před výtahem, než si zavážu boty a jdem do výtahu. A pokaždé když jdeš ven a tento proces urychlíš klidně i pod minutu, kdy je prostě z bytu vrhneš do výtahu, tak stejně se dole otevřou dveře a vyhrkne. Jestli by na chodbě nemohlo být konečně ticho. Další den si k tomu přidá, že je mám nechat řádit venku a ne na chodbě. Já reagovala až na ty její poznámky, že je nechávám řádit na chodbě. Mě by nevadilo, kdyby v sobě měla tolik slušnosti a zazvonila a řekla, dítě mi spí od do tak si to nějak prosím naplánujte. Já bych se snažila vyjít maximálně vstříc, ale takhle? Dál děti obouvám v bytě, SEBE taky! Vyzouvám je zase v bytě, kde máme všude koberec, což je po pískovišti nebo dešti opravdu chuťovka. Ještě jim dávám do rukou sušenky než vlezele nebo vylezeme z výtahu aby mleli co nejmíň. Já ji zdravím normálně dál, ona se dívá na druhou stranu a neřekne ani bů. Jak asi budu klukům vysvětlovat, že mají zdravit,když sousedka nepozdraví a ještě dělá, že nás ani nevidí? Nejsem jediná komu takhle vynadala na chodbě, ale nikdy neměla tolik slušnosti, aby pozdravila a řekla to slušně. Vždycky se jen otevřou dveře vyhrkne to a pak s nima bouchne. Kdybych ji neviděla, jak zavírá tak bych taky nevěděla od koho to je. Ostatní se tady v baráku dohodli,že děti omezovat nebudou. Dál tu bude provoz jako doteď. Jsou to prostě děti.