Přidat názor k článku O sousedech a dětech

Ahoj, moc dobre vim, jake to je. Sice pod nama nebydli rodina s ditetem, ale tak 70leta pani s 30letou vnuckou. Kdyz jsme se sem nastehovali, byl to horor, bala jsem se, aby malej nahodou moc nedupal pri uceni se chodit, aby nahodou rychle nelezl po kolenou, aby nahodou nejezdil s autickama...vsechno pro ne byl problem. A nedej boze, kdyz jsme meli navstevu - i kdyz to bylo odpoledne. Pak se pod ne nastehovala jina rodina s ditetem a zacli prudit je, ty to vzdali a sli pryc a ted pod nima bydli rodina slovaku a ti jim fakt davaji zabrat, v klidu je poslou nekam a je fakt, ze od te doby (tuk tuk tuk) na nas taky neprisli, protoze my uz nejsme ti nejhlucnejsi:D
Kazdopadne kdyz jsme na sebe naposledy jeceli na chodbe, tak jsem ji rekla, at to da k soudu, at jim tam rekne, ze si nad nima pres den hraje dite a pokud ji soud da za pravdu, ze pak udelame vse pro to, aby od nas nic neslyseli. Do te doby se s ni nehodlam bavit.
Jinak ramus na chodbe je u nas taky, taky slysim kazde privolani vytahu, kazde odemceni dveri s tim rozdilem, ze u nas se po schodech ty deti honi a jeci a nikomu krome te baby to tady nevadi. Naopak, vsichni tu maji ty deti radi, je tu tak veselo a zivo diky nim...
Jelikoz predtim jsme bydleli v rodinnem domku, tak byl taky maly haklivy na hluk, hned byl vzhuru. Tady se holt musel naucit spat i pri ramusu. Nejdriv se rekonstruoval nas panelak, ted delaji asi tri okolo. Do toho nejake rekonstrukce bytu...takze jinak by to neslo. Par dni se mi holt budil, pak ale obrat a od te doby vzdy vytuhne a spi jak spalek, prijde mi to stejne jako naucit spat dite celou noc ve sve postylce..