Přidat názor k článku O sousedech a dětech

ano, sousedka opravdu neslaví každý týden... Ale oslava, trvající do čtvrté hodiny ráno ve stále se zvyšujícím hluku už jaksi přestává být košer... (a pro všechny snad platí noční klid od 22. hodiny, ne?)
Taky občas slavíme a nemusí to vědět celý obvod.
Umím být hodně tolerantní, právě proto, že vím, že moje dítka také nejsou z těch nejtišších.

Jak jsem psala výše, určité věci jsou pochopitelné, něco už tolerovat nejde. Bohužel, každý z nás má tu hranici jaksi jinde.
Na podnájmu pod námi bydlela madam, které vadilo, že CHODÍM, že nám skřípe skříň... chodila kontrolovat, jestli máme koberce, když to dělá tak strašný hluk (podotýkám, v tom bytě jsem byla sama, občas se šla do kuchyně napít nebo na záchod). Sem tam si na ni vzpomenu, co by asi dělala, bydlet pod námi teď, když máme Davídka, který bubnuje, zpívá o stošest a momentálně pořák "seká trávu" sekačkou (s patřičným vlastním zvukovým doprovodem ).