Ahoj Marie, to jsem ráda, že nejsem sama. Mám také 18-ti měsíčního syna, také jsem nekojila kromě prvních 10 dnů a také míváme už delší dobu sprinterské vycházky. Malý začal chodit 3 dny po prvních narozeninách a od té doby běhá. Za ruku chodit nechce, kouše, škrábe, fackuje nás. Ale přijde se i pomazlit, nebo mi dát pusinku. To kousání, škrábání atd. se projevuje většinou, když je rozdivočelej a už neví co by. Je to opravdu náročné. Večer jsem úplně mrtvá a on je člejší než kdy jindy. Všimla jsem si, že holčičky takhle moc neutíkají a když, tak si hlídají maminku. Tomík ten také běží, ani se neohlédne ani nereaguje na volání. Někdy mám co dělat, abych ho dohonila a on mi neskočil pod auto nebo podobně. Doufám, že je to brzy přejde. Přeji pevné nervy a rychlý krok nám oběma, aby se těm rošťákům nic nestalo.Petra
P.S. Jediná věc, která ho docela zabaví, je stavění komínu z kostek. U toho chvilku vydží, ale musí se mu tleskat při každé další postavené kostičce na komín.
Předchozí