Přidat názor k článku Stopem tam i zpátky (o nějaký rok)

Jo tááák,

on to Sosan, napsal jen "drasticky". To je tedy výborný:-(

Dovolím si sem překopírovat toto:

Chci tady otevřít trochu kontroverzní téma. Máme již 2 děti a plánujeme třetí, ale zvažujeme, zda je to opravdu to, co chceme. Nějak mi totiž opravdu přijde, že rodiny s více dětmi jsou poněkud primitivních duševních obzorů a velmi omezeni svojí chudobou, která je především důsledkem toho, že žena je mnoho let s dětmi doma a tudíž nemůže nijak přispět do rodinného rozpočtu. Nebo jsou ty rodiny prostě nějak ujetý - např. katolíci, kterým prostě stačí jejich víra, suchej chleba a chalupa na venkově. Ono opravdu nestačí pro radost ze života se obětovat dětem. Můžete jim dát sice hodně času a pozornosti, ale co z nich nakonec vyroste záleží hodně i na jiných okolnostech. Takže je to celé o nějakém vybalancování - prožít si radost z dětí, ale taky neskončit totálně utahán "harantama" v chudobě a duševní omezenosti. Zajímalo by mne, máte-li se třemi dětmi někdo zkušenosti, jak se to dá zvládat a jakým životním stylem potom ta rodina žije. Rodina pro mne hodně znamená, ale takové ty typy, co mají 4 vlastní děti a k tomu ještě 3 adoptované, ženská vypadá jak vykořisťovaná pradlena, to prostě nechápu. Chci mít taky dnešní době odpovídající životní úroveň, občas vyrazit na zahraniční dovolenou a pod. Se dvěma dětma to jistě jde, ale se třema? Není to náhodou ten rubikon, který člověk překročí a pak už není návratu do normálního života?

To je jako také jen drastické?? A takhle je to tu se Sosanem stále.

Milada