Přidat názor k článku Uvztekané dítě

Taky nás to asi přede dvěma měsíci potkalo. Do té doby to bylo- z dnešního pohledu-zlaté miminko. Stačilo říct: "Kubí, to se nedělá.." a on mi to s takovým rozumným pokýváním zopakoval a to dokonce i příště si to pamatoval. No a jednoho dne jsme se nestačili divit. Během týdne změna o 180 stupnů. Zatím se až tak moc nevzteká jako odmítá poslechnout (vztek následuje až poté, co není po jeho). Umane si, že něco udělá (např. dvacetkrát vypnout a zapnou počítač, televizi apod..). Vždycky se mu snažím vysvětlit, proč se to nedělá a zřejmě jako reakci na mé "Kubí, poslouchej, nemůžeš to dělat, protože...." už hned v počátku řve:"Neposlouchám, maminko neposlouchám" nebo "Zlobim, zlobim".
ZAtím se v tom taky plácáme. Zkoušíme postupně různé taktiky vyčtené z knížek (sama jsem byla řezaná jak žito, takže nemám odkud jinud čerpat). Jednou zabere ignorovat, jindy ho "přeprat" a násilím např. obléct. Občas si to nechá i vysvětlit.
Přečetla jsem všechny příspěvky na toto téma a "děsím" se budoucnosti.
Všem podobně postiženým přeji hodně sil a pevných nervů.
Jana