Přidat názor k článku Jak se z milování stala manželská povinnost

U nás pomohlo jednak to, že jsem na rovinu řekla, že prostě nemám chuť, jsem unavená a nechce se mi. Jindy jsem řekla, že možná, když mě bude hodně přemlouvat, tak se mu to podaří Případně, že nemám nic proti, ale ať po mě nepožaduje žádnou aktivitu, jsem ochotna se pasivně poddat. Případně že jo, ale jsem unavená a nechci žádné kudrdlinky, jen šupsemšuptam. A ono to někdy samo tak nějak přeběhlo v celkem fajn záležitost. Ano, je to tak občas zbavnené romantiky, ale zase z toho nemám já trauma, že hraju divadýlko, dělám něco, co nechci, a milování pro nás zůstává věcí příjemnou.

A nelepší bylo, když jsme se dohodli třeba ráno, že si uděláme pěkný večer, muž uložil dítko, uklidil byt, já jsem šla do sauny, vrátila se... a bylo. Ale není to tak, že něco za něco - muž uklidí a vymění to za sex :-D.

A paradoxně nejlepší to pro mě bylo ráno, večery jsou strašlivé, to toho člověk má plné zuby. Takže dopoledne, když jedno dítko spí, druhé se dívá na pohádku... optimální, ale jde to jen o víkendu, že.

Jednu dobu, takovou tu nejhorší, mi k uvolnění pomáhal alkohol, potřebovala jsem si dát skleničku, abych byla schopná přeladit a přestat myslet na domácnost, mimino, práci a školu...