Přidat názor k článku Manželství - láska nebo nenávist?

To je hustý.
Já jsem teda 100% cholerik, takže s tím že by měl na mě někdo rejpavou bych byla hooodně rychle hotová. Je fakt že s mužem jsme si tohle na začátku vztahu docela vyjasnili (na pár konkrétních příkladech) a pochopil to rychle - jestli bude kérovat do toho jak vařím, nebudu vařit vůbec (resp. ne pro něj), jestli bude kérovat do toho jaký je kde ne/pořádek, dostane smeták a hadr a může si ho vytvořit podle svých představ a podobně..... naopak mě ani nenapadne nijak komentovat jakým způsobem smontuje nábytek a položí koberec příp. kterého obkladače pozve na koupelnu. Prostě kdo něco začne, tak to dělá podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Můžem si říct že tohle zrovna není bohužel to ono jak bychom rádi ("nezlob se ale ten guláš je na mě moc těžkej, dám si chleba se sýrem" - to beru, příště se třeba zeptám jestli tam chce papriky víc nebo míň, ale aby kafral stylem "takovej blaf, jak jsi to vařila prosímtě" - to by lítal nábytek vzduchem). Prostě chovat se k sobě jako dva dospělý lidi, ne vztah dospělý-fracek.
Tady bohužel platí zásada LIDI SE KE MĚ BUDOU CHOVAT TAK JAK JIM TO DOVOLÍM - pokud si něco necháš líbit, bude se to opakovat........ Nemůžeš měnit lidi okolo sebe, ale svůj postoj k nim, takže to není o tom že "on mi ubližuje" ale "už si ubližovat nenechám" Hodně zdaru