Přidat názor k článku Manželství - láska nebo nenávist?

Prožívám něco podobného, až na to, že můj muž se o dcerku zajímá, hlídají dobrovolně, hraje si s ní, chodí na hřiště. Asi si nemám na co stěžovat, ale já pro něj už neexistuju. Nemluví se mnou, nedotýká se mě, 0 projev lásky či jakéhokoliv citu. Mám volnost, ale ztratila jsem partnera. Nerespektuje mě, rozhodnutí dělá sám, očekává, že se vždy přizpůsobím, stále mu něco vadí. Zkoušela jsem vše možné, nikoho mimo mě nemá, alespoň o tom nevím. Myslím, že pisatelce ani tak nejde o hlídání dětí, volnost, ale spíš o partnerskou náklonost, alespoň nějaký projev citu, zájem. A věty o tom jak pracují a jsou unavení, že nás živí u mě neobstojí, také jsem celý den na nohou a přesto si najdu na tyhle drobnosti čas. Myslím, že nepotřebuji romantiku, kytky,dlouhé rozhovory nebo naslouchání, ale občas je náznak toho, že ví, že jsem tu, že mě má rád a že je se mnou rád, byť by to bylo vzetí za ruku při cestě na nákup. Na tyhle věci asi není univerzální rada asi jen vyzkoušet co se dá, ale vždycky musí chtít oba. Pokud chce jen jeden, východisko je bohužel jen rozchod.