Ono záleží na okolnostech, a krásné dětství je snad nejdůležitější, chci tím říct, že kdybych si měla vybrat, které mé životní období má být nejména problematické na vnější okolnosti, tak volím dětstí a dopsívání. A protože jsem to tak zčásti (ne zcela) měla, tak na něj opravdu ráda vzpomínám... ale jinak se řídím věrou kolegyně důchodkyně, že ono "každé životní období je hezké a má něco do sebe", takže pravdu díš, nejlepší je vždy vychutnávat to co člověk má a netěšit se přehnaně na to co bude a nevzpomínat na to co bylo a už nebude. A někdy se ta přítomnost holt také usí "vodžít".
Skoda, že ten lidský život je tak krátký, člověk opravdu nemůže stihnout vše co by chtěl - asi krize středního věku, teď si to nějak začínám na tvrdo uvědomovat - ale jinak velice šťastné období