Kimmi,
sleduji Tvé příspěvky na Rodině, ale mám špatnou paměť. Mohla bys někde napsat, jak vypadají ty "jesle" v jiných zemích. Myslím, že v ČR je zakořeněný odpor k jeslím právě pro to jak vypadaly před 20ti a více lety. Já tam nechodila, tedy vlastní zkušenosti nemám. Moji rodiče prý neměli nervy na to, aby mě odkládali do takového zařízení tak našli v širokém okruhu příbuzných a známých dámu, která se o mě starala a oni jí platili. Máma šla do práce, když mi bylo o málo více než půl roku - finanční důvody.
Sama mám dvojčata, takže představa, jak je odkládám na hlídání k jiné mamince, která má také malé děti je fakt scifi. Nejstrašnější období jsem s nimi zažívala 1,5-2 roky, divím se, že to vůbec přežili. Mít na hlídání více než 2 takové divochy - myslím doma, v bytě? Já sama bych takové hlídání nezvládla a ani bych nechtěla dát je do bytu k jiné ženě. Jaké by ona měla vzdělání, jak by se jim věnovala, jaké schopnosti, zvládnout více dětí a stihnout jim ještě uvařit, plínky, atd. To si fakt neumím představit u dětí do 2 let, u starších snad.
Jinak ale souhlasím s tím, že by se mi vlastně líbilo jít pracovat dříve než v jejich 4 letech, ale jen na část.úvazek. Na něm jsem začínala, ale velmi brzy jsme narazili na to, že prostě tak malý příjem nestačil na "uživení" rodiny. Jak je možné, že třeba v Německu vím o 3 poměrně početných rodinách (3-4 děti), matka na mateřské, žijí ve vlastním domě (hypotéka) a stačí jim jen 1 plat? A 2 živitelé jsou učitelé (v jedné rodině muž, ve druhé žena, otec je doma s dětmi) , ve dtřetí rodině lékař. Jistě to nejsou nijak výjimečné případy. Tady v Čechách to prostě není možné.
Také si myslím, že stát by neměl platit "rodičák" ženám, které celodenně pracují. Spíše by ta dávka měla být "příspěvek na výchovu dítěte" a vyplácet ji dle počtu dětí? Nemám to promyšlené ale teď je to rozhodně v ČR nastaveno "divně".
Předchozí