Jak se žije maminkám v zahraničí

Kočárky jsou zbytečnost, chodníky neexistují

Irini Charalambidu, 3 roky v Řecku dcera Sofia Koronaki (2)

I když jsem po tatínkovi Řekyně, vyrůstala jsem v České republice a v Řecku. v Chanii na ostrově Kréta žiji poslední 3 roky, takže dost srovnávám. Můj manžel je Řek, Kréťan. Prakticky jsem se odstěhovala za ním. Máme jednu dcerku, jmenuje se Sofia Koronaki. V budoucnu ale plánujeme se přestěhovat do Čech, aby dcera mohla začít chodit do české školy, protože úroveň řeckého školství je k pláči.

V mém okolí nikdo nekojí

V Řecku se za porod platí. Nemocnice se považují za podřadné a všichni chodí rodit na soukromé kliniky, kde porod stojí třeba 3500 euro. Většinou lze v Řecku velice lehce na požádání rodit císařským řezem. Ve svém okolí znám pouze jednu ženu, asi z patnácti, která rodila přirozeně. Statistiky říkají, že v Řecku kojí jedna z tisíce žen. V mém okolí nekojí nikdo, dokonce hodně mých kamarádek v těhotenství i kouřilo. Hodně jsem bojovala s panem doktorem ohledně výživy dcerky do jednoho roku. Jako první příkrm radil čerstvou šťávu z pomerančů, vajíčko celé již v deseti měsících, rybu taktéž, a přitom úzkostlivě trval na tom, aby dítě mělo ve čtyřech měsících dvojnásobek váhy, jinak prý přestanu kojit. Jsem s dítětem doma, prakticky se to od řeckých matek tak nějak očekává. Ze zákona tu mateřská dovolená existuje pouze 40 dní před a 40 dní po porodu. Peníze v mateřství se v Řecku pobírají až s porodem třetího dítěte, a to každé dva měsíce (asi 200 euro). Ale zase až do dovršení 18 let nejmladšího z dětí.

Řecké děti ulice

Maminky tu většinou nevlastní ani kočárek, ale také na co, když v Řecku s ním ani nemůžete nikam jít, jelikož neexistují chodníky. V restauracích neexistují ani dětské koutky ani přebalovací pulty (pouze v restauracích v turistických oblastech). Rodiče tu všeobecně nechodí s dětmi ven, do přírody, na procházky, můžu s čistým svědomím říct, že děti vyrůstají jako děti ulice. Opravdu si před domem a na silnicích kopou míčem, maximálně chodí na fotbal a do karate. Ale jednu pozitivní věc řeknu. Řecké děti mají opravdu nejlepší babičky a dědečky na světě, kteří s nimi chodí do parků a opravdu se jim věnují s láskou, ale to je bohužel asi jediné pozitivní, co můžu říct.

Ve Francii ženy nekojí

Pavla Svobodová, 10 let ve Francii syn Tobias (2)

Už přes deset let žiji ve středu Francie, v malém městě nedaleko Vichy. Můj přítel je Francouz a z otcovy strany je i alžírského původu. Když srovnávám situaci s mými českými kamarádkami, musím říct, že můj přítel daleko více pomáhá v domácností i s dítětem. S přítelem máme dvouletého chlapečka Tobiase, a chtěli bychom mu brzy pořídit sourozence.

Gynekologové jsou ohrožený druh

Během těhotenství i po dobu mateřské dovolené je ve Francii zdravotní péče bezplatná, ale frekvence návštěv je méně častá. Gynekologové jsou ve Francii ohrožený druh stejně jako pediatři a mají doslova nabito. Porod je tady velice asistovaný pomocí všelijakých lékařských zařízení. Rodička je napojena na přístroje, které měří tlukot srdce miminka a matky, a běžně je napojena i na lokální anestézii. Několik týdnů po porodu jsou tu k dispozici kurzy na zpevnění pánevního svalstva. Buď u fyzioterapeuta cvičením, nebo u porodní asistentky pomocí elektrod. Pediatrická péče je sice kvalitní, ale je nedostatek pediatrů. Objednání na konzultaci trřeba několik týdnů předem, takže chodíme spíše k obvodnímu lékaři.

Mateřská dovolená ve Francii je plně placená ve výši platu, ale trvá jen 16 týdnů (6 týdnů před a 10 týdnů po porodu). Tatínkové tady mají také „mini otcovskou“, která trvá 14 dní. Poté má matka (nebo otec) možnost nastoupit tzv. rodičovskou dovolenou, během které zaměstnavatel „drží“ místo, ale placená je jen ve výši zhruba poloviny minimálního platu. Proto se většina francouzských maminek hned vrací do práce a tříměsíční miminka se octnou u chův nebo v jeslích. Jen polovina Francouzek kojí při odchodu z porodnice a děti velice brzy přecházejí na umělé mléko. Už po třech měsících je kojena jen třetina miminek. I přes nedostatek financí jsem si chtěla miminka „užít“, a jakožto česká mamina jsem se rozhodla i plně kojit. Tak jsem zůstala doma na šestiměsíční rodičovské dovolené. V devíti měsících šel můj drobeček k chůvě. Odloučení nebylo jednoduché, ale zvládli jsme to celkem dobře.

Čekací list na jesle

Co se týče hlídání, nabízí se tu několik typů jeslí, anebo systém certifikovaných chův. Čekací list na jesle je tak dlouhý, že by se na něj měla matka zapsat, ještě než otěhotní. Jesle existují městské, rodičovské a firemní. Nejběžnějším jsou ale chůvy. Buď může docházet hlídat dítě k vám domů nebo ho hlídá u sebe doma. Tuto možnost jsme využili i my. Ze začátku vypadalo všechno dobře, ale kvůli různým problémům jsme byli nuceni s ní skončit. Teď je náš chlapeček v rodičovských jeslích, kde mi po problémech s chůvou zázrakem vyšli vstříc, a já jsem moc šťastná. Zdejší školka se mi zdá více pedagogická, děti už se začínají učit a připravovat na „opravdovou“ školu. Dokonce pětileté děti už se začínají učit psát a počítat.

Do jesliček ve třech měsících

Martina Vilton, 7 let v USA dcery Victoria (5) a Sophie Anna (2)

Žijeme s manželem a dětmi v USA, v New York City, přesněji v Brooklynu. Manžel pochází z Haiti a nemám pocit, že by střet našich kultur byl zpočátku nějak náročný. Potíže trošku nastaly, když se manželovi rodiče dlouhodobě přestěhovali do USA a tchyně nám vypomáhala s hlídáním Sofinky. Nemáme společný jazyk, kterým bychom se domluvily, a já jsem se musela vyrovnat s tím, že haitská babička se bude o mé miminko starat způsobem, který nebude vždycky podle mých představ. Máme dvě holčičky, Viktorka (Victoria) bude mít v srpnu 5 let a Sofinka (Sophie Anna) má 2 roky.

Od kamarádek vím, že v Čechách se zůstává v nemocnici několik dnů po porodu. V USA vás propustí přesně 48 hodin po porodu. Co se týče pediatrické péče, víceméně jsem spokojená, ale taky jsme museli několikrát změnit pana doktora, než jsme našli, co nám vyhovuje. Ale mám tady kamarádku, která má dvouletá dvojčata, z nichž jedno je postižené. Tato holčička musí mít několikrát denně různé terapie a většina těchto terapeutek dochází k nim domů, což je určitě velká pomoc.

Doma jsou jen zajištěné maminky

Maminka tu má ze zákona nárok na tři měsíce neplacené mateřské dovolené, pokud pracuje nejméně 12 měsíců pro firmu, která má minimálně 50 zaměstnanců. Jinak má nárok jenom na šest týdnů volna a zaplaceno dostává minimální nemocenskou. V době těhotenství jsem pracovala pro velikou banku, a když se Viktorka narodila, byla jsem tam přesně 11 měsíců. Vzhledem k tomu, že jsem musela v polovině těhotenství strávit tři týdny doma, vybrala jsem si tím polovinu z těch šesti týdnů mateřské a musela bych se vrátit do práce, když byly Viktorce tři týdny. Takže jsem dala výpověď, a po nějaké době mě tato banka přijala zpátky. jsem, když byly Viktorce tři měsíce, protože z finančních důvodů jsem potřebovala pracovat. Když se narodila Sofinka, pracovala jsem jako jediný zaměstnanec u advokáta na volné noze. Můj zaměstnavatel mi jako výměnu za slib, že se vrátím po šesti týdnech do práce, vůbec nepřerušil plat a platil mi plnou mzdu, což není obvyklé. Zvládla jsem kojit i při práci.