Jak se žije maminkám v Bogotě?

Žijeme zde již osm měsíců a vypadá to, že si pobyt budeme muset ještě o několik měsíců prodloužit. Odjížděla jsem do Bogoty se dvěma malými dcerkami (4 roky a 1 rok).

Bogota leží v horách, daleko od moře. Je položena ve výšce přes 2000 metrů nad mořem, tedy podnebí je tu přímo horské. Velmi často zde prší, a to především odpoledne. Voda se hrne odevšad, ale pokud pršet přestane, je během hodiny rázem pryč. Na toto podivné počasí si člověk musí zvyknout. Od července do ledna je podnebí příznivější, bývá okolo dvaceti stupňů a prší tak dvě hodiny denně. Od února do července nastává období dešťů a prší téměř celé dny, což je nepříjemné.

Bogota je obrovské velkoměsto. Má okolo sedmi miliónů obyvatel. Nejhezčí pohled na ni je z blízké hory nazvané Monserrate, na kterou vede i lanovka a na níž stojí krásný katolický kostel.

Cizinci, který sem přijede žít na nějakou dobu, je doporučováno si zajistit byt v severní části Bogoty. Tato část je více hlídaná, v každém parku, v každé úřední budově je policejní dozor. Také zde jsou domy pouze s vrátnými. Bez ohlášení dotyčné ozdobě, kterou chcete navštívit, vás dovnitř nepustí. Vše je nutné podstupovat kvůli bezpečnosti. Pokud jdete na úřad, musíte ukázat svoji tašku a prohledají Vás. Do určitých úřadů Vás také nepustí s dítětem.

Člověk si musí zvyknout i na vojáky se samopaly, kteří často postávají na ulicích.

Do jižní části Bogoty není doporučováno cizinci jezdit vůbec, jedině v doprovodu místní osoby znalé poměrů v této části města.

Bohužel fotky z města nemám, v centru se nedoporučuje vůbec fotit, vytahovat foťáky, nenosit cennosti na sobě apod, vše je nebezpečné...

V Bogotě žijí velice bohatí lidé, ale také naopak velmi chudí. Dalo by se říci, že střední vrstvu představují cizinci, kteří sem většinou přicházejí za prací. Večer není doporučováno vycházet sám.

Podobně je tomu i v případě okolí Bogoty. Do některých míst není doporučováno vůbec jezdit. Většina lidí se tu přepravuje mezi městy pouze leteckou dopravou, opět kvůli bezpečnosti.

Na druhé straně je to země, která fandí rodině. Ve městě je mnoho hezkých parků a dalších atrakcí pro děti (Dětské muzeum, Mini-zoo, Botanická zahrada, Střediska zábavy s houpačkami a dalšími atrakcemi pro děti apod.). Neděle jsou zasvěcené rodinám a pokud je to možné, všichni členové rodiny vyrážejí za zábavou a jídlem ven. Restaurace jsou na děti připravené. Mají zde koutky pro děti, židličky na jídlo nebo zdarma věnují dítěti omalovánku a pastelky, aby se jim doba čekání na jídlo zkrátila.

Mnoho rodin využívá služeb pomocnice v domácnosti, která je tu oproti Evropě velmi levná. Pomocnice přichází dle potřeby rodiny na jeden, dva nebo tři dny v týdnu. V některých rodinách přímo bydlí a má volno pouze v neděli. Pomocnice uklidí, uvaří, vypere, pohlídá dítě... dle požadavků rodiny. Za osm hodin její práce se platí okolo 200,-Kč, záleží na lokalitě bytu. Já jsem toho využila a dvakrát týdně jsem mohla zanechat mladší dcerku doma a odejít do školy pro cizince na výuku španělštiny, vyřídit potřebné věci na úřadech, nakoupit apod.

Dalším příjemným překvapením pro ženu jsou zde finančně přístupné služby kadeřníka a dalších služeb center krásy. Za kadeřníka se platí okolo 120, - Kč, za manikúru mezi padesáti až šedesáti korunami, za pedikúru osmdesát korun. Musí se počítat ještě s desetikorunou jako spropitné.

Na druhou stranu školy a mimoškolní aktivity dětí včetně výuky pro nejmenší děti jsou zde velmi drahé. Většina lidí, pokud si to může dovolit, zapíše dítě do soukromých škol, které nabízejí velmi kvalitní vzdělání. Dítě zde nastupuje lycea od čtyř nebo pěti let a zůstává do osmnácti let. Lze si vybrat školu španělskou, ale i americkou, italskou, francouzskou nebo německou. Ale jen zápisné do takových škol se pohybuje okolo 100.000, -Kč a pravidelně se pak platí měsíční školné.

Do mateřské školky začíná dítě chodit velmi brzy, okolo druhého roku života. V předškolním zařízení zůstávají děti do čtyř až pěti let. Školné v soukromých školkách stojí od pěti do osmi tisíc korun za měsíc a dítě zde zůstává pouze dopoledne.

Tato fotka je z mateřské školky ABACO - je to vystoupeni ke dni maminek v květnu.

Během dopoledne však vystřídá několik druhů činností a do školky zpravidla docházejí specializovaní učitelé. Také vybavenost školek je na vysoké úrovni. Mívají místnosti zaměřené na konkrétní výuku - tělocvičnu se zrcadly připomínající baletní sál, místnost na hudební výchovu, ateliér na výtvarnou výchovu, knihovnu apod.

Velmi pěkné jsou tu i programy pro maminky s nejmenšími dětmi. Já jsem pravidelně navštěvovala s dcerkou od šesti měsíců výuku muziky a taneční a pohybové výchovy. Byla to příležitost, jak se seznámit s tamní muzikou, naučit se španělské písničky pro děti, přijít do kontaktu s ostatními maminkami. Já jsem si zvolila tento program, ale je tu možné se přihlásit i na jiný druh - na výtvarnou výchovu nebo na gymnastiku. Ve školce jsme mohli po výuce pobýt, pohrát si na hřišti nebo s hračkami ve třídě, maminky si mohly popovídat.

Dvouhodinový pobyt s výukou vyjde asi na 200,-Kč.

Tyto dvě fotky jsou z programu pro maminky s nejmenšími dětmi. Je na nich má mladší dcerka (maluje nebo se věnuje muzice).

Co se týká mateřské dovolené, žádná v Kolumbii není. Maminka může zůstat doma oficiálně tři měsíce, kdy dostává plný plat. Pak záleží na ni, jak se rozhodne. První možností je se vrátit do zaměstnání, druhou možností je zařídit si hlídání. Pokud nemá nikoho na pomoc v rodině, může si zaplatit chůvu (tzv. Niňera), kterou tu volí především bohaté rodiny.Chůva bydlí s rodinou v domácnosti, má volnou každou neděli.V některých bohatých rodinách je pak běžné, že mají doma jak pomocnici do domácnosti, tak chůvu, která se věnuje výhradně dítěti.

Jídlo je tu přibližně stejně drahé jako u nás. Ušetřit se dá, pokud člověk občas zariskuje a vydá se nakoupit na trh do druhé části města nebo se nebojí koupit něco na ulici. Mnoho lidí tu přímo na ulicích smaží typické arepy nebo klobásky. Nebo již prodává věci dopředu připravené doma.

Levné je tu tropické ovoce - manga, ananasy, banány..., ale například jablka nebo brambory jsou drahé. Typickým jídlem v Bogotě je maso. V restauraci dostanete obrovské kusy masa, asi tak třikrát větší než u nás. Ale maso se podává pouze se salátem nebo s minimem příloh. Doma nejčastěji vaří rýži, maso a polévky (například ajiaco).