Přidat názor k článku Jak se žije maminkám v zahraničí

Chi chi, teď jsem dočetla až sem... Jo, zlatý voči, všechno co píšeš, je pravda, ale k tomu se s děckem přidá ta rozumem neukočírovatelná panika a bolest pukajícího srdce, když vidíš tchýni s děťátkem na ruce mizet na konci ulice, tu poskakjící malinkou bambulku na čepičce... a ne, nevydržela jsem to, doběhla jsem je
Nedám, nedám, radši budu v práci jako chobotnice a sedmihlavá saň, dvacet rukou, sedm uší, sedm párů očí, než bych ji někomu svěřila byť na půl dne.
Nechci v sobě lámat tyhle instinkty, věřím, že k něčemu jsou. A mamánka nemáme - s úžasem a pýchou pozoruju, jak se sama odpoutává, jak v cizí herně vyrazí svým žížalkovským způsobem na druhou stranu místnosti zkoumat děti, hračky... a ani se neohlídne