Přidat názor k článku Jak se žije maminkám v zahraničí

Naprosto nesouhlasím s tím, co píšeš. Pokud se někdo dostane do existenciální krize, pak sotva bude mít další dítě. Střední třída bude mít vždy dostatek peněz na děti - navíc jsi to ty, kdo tvrdí, že děti si nepořizujeme pro peníze. Navíc - paradoxně - chudí lidé mají často více dětí bez ohledu na systém. Mají jiné hodnoty.
Nemůžu s tebou komunikovat, Kimmy. Na jednu stranu tvrdíš, že nevíme, co je opravdová bída - na druhou stranu nevidíš, kolik lidí bys uvrhla do chudoby, kdyby tvůj systém byl uveden do praxe. Nemůžu s tebou komunikovat, protože nemáš představu, jak žijí jiní lidé. Já jsem během praxe v psychiatrické léčebně poznala osobně lidi, kteří byly na dně, matky v depresích, alkoholičky..atd.
Je to jako by Sultán z Bruneje radil lidem, jak vyjít s deseti hrubého. Nevíš, co to je celodenní péče o děti, péče o domácnost a zaměstnání. Jsou tací, co to zvládli. Ať sem napíší - budou více inspirující, než teoretici, co navíc vidí jen čísla. Bez toho, aniž by chápali, že jsou i věci jako duše, prožívání, úzkost, deprese...
Vše nej, Kimmy. Já jsem včera byla rozhozená a přemýšlela, kolik je lidí, jako ty. Kolik lidí požaduje statistiky a čísla. Čísla se nedají žádat všude. Jsou věci, které nespočítáš a nepřevedeš do EUR. Když ti manžel řekne, že tě miluje, musí ti to nějak dokazovat? Převádět na nějaké hodnoty? A jak mu uvěříš? Je tedy těžké věřit tomu, že některé děti v jeslích skutečně strádají? Je těžké si připustit, že tyto věci mohou zasáhnout člověka na celý život? Ne? Nedivím se, že to tak vidíš. Uvažuješ prostě jinak.
Měj se, Kimmy.