Přidat názor k článku Pár postřehů o výchově

Nečtu knížky o výchově a jsem za to vděčná. Svoje dítě vidím jako jedinečnou bytost, né jako něco, co může pojmout příručka a zahrnout do nějaké zevšeobecňující teorie. Každý člověk je originál, každé dítě je jiné, každý rodič je jiný, vztahy jsou jiné, jiné jsou podmínky ve kterých rodiny žijí a tak dál... Takže se mi ježí chlupy na zádech z toho, když někdo radí jak univerzálně vychovávat. Každý rodič by měl cítit, co na dítě platí, kdy "přitlačit", kdy pohladit, kdy pohrozit, kdy plácnout. Hlavně by to měli mít rodiče srovnaný v sobě, a sami se sebou, a vědět kam chtějí výchovou dospět, co chtějí vychovat.
Aby nedošlo k nedorozumění, neodsuzuju odborníky, ke kterým se chodí s individuálním problémem při výchově. Ale to je něco jinýho, protože tam se zaměřuje na konkrétní dítě, konkrétní problém.