neumím říct ani jednoznačně pro ani jednoznačně proti.
Svoje 2 děti vychovávám tak jak umím a jak se mnou cloumá/necloumá můj temperament :-( Dcera asi do dvou let byla hodňoučká holčička která poslouchala na prachobyčejné "ne" a stačilo to. Pak z ní bylo vzteklé zvířátko které s sebou mlátilo, bojovala, křičela, dělala věci "najust". Teď ve 4 je zase přemoudřelá, často nafouknutá, desetkrát opakované = nulový efekt....... Synek je veselý, ale dokáže být pěkně umíněný, zdá se mi že vydrží víc opakování než já
(když se ho třeba opakovaně snažím odtáhnout od mikrovlkny aby ji nepouštěl).
Jak to tu padlo o kočkách a koťatech, fenách a štěnatech.... taky na to často myslím. Že matka příroda udělala u nás "vyšších bytostí" (haha) někde děsnou chybu, že to vychování dětí trvá tak strašně dlouho ...