Nítěnko,
na tuto situaci se dá nahlížet i tak, že Ty dítěti dáváš na výběr: 1) buď to nedělat, nebo 2) dělat to a dostat na zadek. Tím mu říkáš, že dělat to může, když unese následný výprask. Dítě to plácnutí na zadek nemusí brát jako následek neposlušnosti, ale jako bohužel nepříjemný průvodní jev něčeho, co jsem se rozhodl, že chci dělat, a pokud to chci dělat a překousnu bolest (nebo to dělám příště nepozorovaně), mohu to dělat dál...
Podle RaR třeba plácnutí na zadek není NÁSLEDEK ničeho, protože s tím nesouvisí. Když se nenajíš, máš hlad. Když se neoblečeš, je ti zima. Když jsi zlá na lidi kolem sebe, nechtějí se s tebou pak kamarádit. To jsou následky plynoucí z daných předpokladů. Ale plácnutí na zadek z toho neplyne. Plácnutí není následek neposlušnosti, je to způsob, jakým rodič řeší situaci, u ktré neví, co by dělal jinýho