- a byla bych moc ráda, kdyby děti (nejen moje) respektovaly hranice. Nebudu žádné informace z knih do puntíku kopírovat, záleží vždy na konkrétním dítěti, rodině, situaci.
Ve většině knih o výchově se najde alespoň něco zajímavého, v té knize A děti jsou z nebe je třeba pěkně rozebráno, jak pracovat s dítětem citlivým, aktivním atd. To mi v některých situacích pomohlo, neříkám, že ne. Ale některé výchovné přístupy u našich aktivních velmi temperamentních dětí zkrátka nezabírají.
A jak tady někdo psal v diskusi, nerada bych se dožila toho, aby občasné plácnutí dítěte bylo trestné (tyrani stejně děti nebijí na veřejnosti a podle řevu od sousedů se to poznat moc nedá - někdy děti ječí jak na lesy i když se jim nic neděje).
Budu si dál vychovávat děti,jak dovedu nejlépe a vy si to dělejte, jak chcete. Snažím se být klidná a důsledná. Neříkám, že se mi to vždycky daří, ale alespoň se o to snažím.
Pokud se Vám můj článek nelíbí, nikdo Vám nebrání napsat svůj a nenapadat se v diskuzi kvůli slovíčkaření.
Přeju i Vám všem, aby z Vašich dětí jednou vyrostli slušní a ohleduplní lidé, kteří dovedou i oponovat či kritizovat, ale konstruktivně a ne arogantně.
Předchozí