Přidat názor k článku Pár postřehů o výchově

Ano, tak s tímto názorem souhlasím. Fyzické tresty jsou proti mé mysli, nemám ráda plácání a výprasky, ale pokud třikrát synkovy řeknu, tohle nedělej a on se na mně sladce usměje a stejně to udělá, tak tedy vidím rudě. To pak někdy i plácnu přes zadek, nebo přes ruku. To samé pokud ho chytne vzteklý záchvat, že tohle nebude dělat, že tohle bude dělat apod.
Jsou mu dva roky a je to divoch, lidi říkají,že takové dítě ještě neviděli, je doslova jak utržený ze řetězu. Domluvy, bubáci, nic na něj nezabírá. Bít ho nechci, ale jsem už s výchovou poměrně v koncích. Přes zadek dostane vyjímečně, ale když už, tak rána přiletí aspoň třikrát. A hle - najednou je klid.
Určitě se nemá bít dítě kvůli blbostem, kvůli věcem, z kterých nemá rozum a podobně, ale pokud s úsměvem udělá něco, co mu předtím několiktát vysloveně zakážu, není možná nějaké plácnutí úplně mimo mísu.