plácnutí pro děti do 2 let je k ničemu - akorát z toho mají legraci a naučí se, že je v pořádku někoho uhodit, byť za "trest". I ročnímu dítěti se dá leccos vysvětlit /třeba, že na zásuvky se nešahá, že se neleze do květináčů, nejí hlína, nehází jídlo na zem apod./ i jinak, než plácáním po zadečku či přes ruce (často tohle vidím na ulici a přijde mi to absurdní). Ovšem metoda ne-plácání vyžaduje velkou míru konzistentnosti postoje rodiče a dodržování pravidel a hranic (tedy, co jednou zakážu, je zakázáno, basta).
Nevěřím, že děti zlobí samy od sebe. Malé děti hodně zrcadlí své nejbližší okolí - je-li matka v nepohodě, je hodně pravděpodobné, že v nepohodě bude i dítě a bude více "zlobit".
Jsem pro použití plácání u dětí, které už chápou, o co jde. Podle mé zkušenosti je to od 3 let výš, u některých sociálně zdatných jedinců po 2. roce.
Předchozí