Přidat názor k článku Pár postřehů o výchově

Evi,
jestli můžu - já bych s tím bitím opravdu počkala. Jestli to nezabírá a dělá to stále znovu, tak to skutečně k ničemu není a jen si tím uškodíte. Čím déle budete to budete opatkovat tím to bude horší. A pak může nastat moment ze kterého už to prostě nezvrátíte. Nejsem vyložený odpůrce fyzických trestů dcerka ode mě občas dostane na prdelku. Nejsem ani 100% rodič a dělám chyby. Snažím se ale vždycky chápat, proč se něco děje a také vidím, jestli moje výchovné metody zabírají či nikoliv. Když ne, tak je přestanu používat. Mojí dcerce budou za 2 měsíce 3 roky a druhé dcerce je 7 měsíců. Dalo to hodně práce vysvětlit té starší, co se k miminku smí a co ne. První měsíc po narození také dost žárlila. Ale podařilo se nám to zvládnout. Já se ji snažím každé ráno vzít z postýlky a hned na ni být milá a věnovat se jí a také ji co nejčastěji uspávám. Nikdy jí večer nezapomenu ujistit, že jí miluju. Obecně se jí snažím vytvořit chvilky, kdy má před miminkem přednost ona. Když se na ní zlobim nebo dostane na prdelku, tak jí také vždycky vysvětlím, že i když se na ní zlobim, tak ji stále mám ráda.
Tak hodně štěstí