Přidat názor k článku Pár postřehů o výchově

Markéto,

a ty máš pocit, že věta
Jé, to je moc fajn, že tu jsou už ty háčky, vypadá to tu teď o dost líp
není pochvala? V mé klasifikaci tedy je (pravda cítím rozdíl mezi "ty jsi šikulka", což je ocenění schopností, a tvou větou, což je ocenění výsledku, ale myslím, že by se můj chlap zatetelil potěšením při obou, poněvadž jeho schopnosti a výsledek spolu úzce souvisí)

A mimochodem, s těmi háčky: Potřebujeme nějaké háčky v předsíni. Myslíš, že bys to dneska stihl? to je dospělá komunikace. Ty mu nepřipomínáš žádná obecná pravidla a nepřipomínáš důsledky nedodržení (a nebudeš se sama zasazovat o jejich dodržení - těch důsledků).

Hodně píšete o důležitostí formulací, s čímž souhlasím, ale s dospělými opravdu mluvíme JINAK než s dětmi.
(Taky dceři říkám "Madlenko, aktovka" směrem k zapomenuté aktovce v předsíni, ač jsem byla ještě nedávno RaR nepoznamenaná. Pravda, říkám to už čtvrtý rok bez valného výsledku; někdy by mě zajímalo, proč ostatní dohodnuté věci jdou po chvíli zvykání, ale aktovka ponechaná uprostřed předsíně je něco jako stálice . Manželovi bych "Jardo, kufřík" fakt neřekla, už proto, že je dospělý a podobné věci nedělá tak pravidelně, abych nemohla použít celou větu )