Přidat názor k článku Pár postřehů o výchově

Milá autorko, nenech se vyvést z klidu. To, jak vychováváš své dítě je jen a jen tvoje věc. A klidně plácej, já taky plácám, spousta mých kamarádek taky plácá a občas se upřímně divím maminkách, které jsou schopny donekonečna svým dětem něco vysvětlovat a děti si dělají stejně po svém. Upřímně tady tohle nechápu. Moje děti dostanou přes zadek, tomu rozumějí mnohem víc než tisícům slov, většinou si to i zapamatují, já si tím ušetřím další vysvětlování a můžem ten ušetřený čas využít třeba tím, že jdeme na hřiště. Děti (5 a 3) se samy oblečou, obujou a čekají mne u dveří. Bez scén, bez vztekání, bez domlouvání. To je výsledek mé výchovy. Já jsem spokojená a děti myslím taky. Jejich veselý obličej mi to jen potvrzuje.Takže plácání zdar, je to medicínka, která zabírá na všechny.