No jo, Monty, ale bralas to tak od začátku? Nebylo to spíš tak, že když to holt šlo do kytek s jeho otcem, kterej je navíc podle toho, co píšeš, docela závažně nemocnej, tak ses rozhodla další dítě nemít?
Nebo sis říkala už před početím, že teda dáš jedno a konec?
To by mi přišlo právě děsně omezující, já jsem si říkala (a furt říkám), že ještě uvidíme, jak se to vyvrbí. Taky se mohlo vyvrbit, že bych třeba nedej Pánbůh přišla o dělohu a bylo by utrum, ale je něco jinýho než vědomě to od začátku omezovat na jedno.
Předchozí