Já myslím, že normální je mít děti, když je prostě chci. Zkoumat jestli ta je má v 18 a ta ve 40, to je dle mého povrchní. Důležité je, jak se o ně stará, ne kolik jich má. Která je mít nechce, ať je nemá - z hlediska dalších důsledků lepší, než mít pak na světě dalšího deprivovaného človíčka, byť "s mámou".
A generalizovat pozdní mateřství "užíváním si" není správná cesta. Znám mladou maminku, studovala VŠ a otěhotněla a ač se starala i studovala, dokončila jen bc. s tím, že zbytek dodělá jindy, přeci jen se s dětmi jinak studuje i žije a kdo nemá okolo sebe více dobrých duší ku pomoci, tak to má problematické. Nyní se těší na dalšího potomka, ale se studiem zatím končí a to je opravdu velmi velmi talentovaná. Kdyby mimi nepřišlo, měla by pravděpodobně také dvě děti, jen později, po studiu. S tím, jak se uchytí na pracovním trhu si zatím hlavu nedělá, je to totiž otázka více faktorů a také osobnosti samotného člověka a zastává názor, že "život přeje připraveným a pozitivním lidem" a velmi často to nemá co dělat s tím, co budeme dělat a kam se hlásíme.
Předchozí