Já se musím hlavně smát zaběhnutým klišé, že žena, která má dítě v pozdějším věku je buď: ,,kariéristka“ nebo ,,chtěla si užívat co to dá“ Ale ve svém okolí i sama na sobě taky vidím to, že prostě nejsou partneři, s kterými by se dala založit rodina- plno kamarádek by taky mělo dítě už dříve…ale s kým (a ve vzhledu to opravdu není)? S muži, kteří hledají jen milenku na povyražení, ale doma mají stálou partnerku, či s těmi, z kterých koukají problémy už na dálku a nikdo je proto nechce(a nebo se jako potížisti ukáží v průběhu vztahu)...nebo s takovými, kteří sami o sobě jsou v pohodě, ale jaksi se do nějakých 50-ti let nehodlají usadit?? Já sama jsem strávila několik let v nefunkčních vztazích, kdy jsem se vždycky snažila zachraňovat co se dá a nakonec jsem zjistila, že jsem stále svobodná, bezdětná a je mi 29. Dítě už bych klidně měla před nějakými 3 roky, ale přivedly vy byste dítě do vztahu, kde na partnera (notorického průšviháře) není absolutně spoleh- jak finančně, tak v běžném životě? Kdy zjistíte, že jediná zodpovědná jste vy a když je potřeba se o někoho opřít, není o koho- za to o vás se opírá někdo až dost. Dnes je to rok a i kdybych potkala ,,toho pravého“ už zítra, bude trvat min.1,5 roku, než se rozhodneme pro dítě- tudíž budu 31 letá matka- ano, ta co si pořídila dítě až ve vyšším věku, protože si do té doby hrozně užívala a nechtěla se zaboha usadit.
Předchozí