Přidat názor k článku Když vývoj řeči neprobíhá tak, jak by měl

U nás doma to bylo podobné. Mluvila jsem o dost dříve než můj mladší bratr, i když péči jsme měli stejnou. Maminka bráchu dokonce litovala, že jsem mu svým mluvením "nastavila laťku vysoko". Ale jak už jsem psala v jedné diskusi, ve škole mu to šlo lépe než mně.
A ze svého okolí znám řadu dětí, kterým se doma velmi věnovali a mluvili na ně, a přesto ty děti začaly mluvit o něco později, ale naučily se to třeba hodně rychle. A jsou to jinak chytré a šikovné děti. Jenom prostě nemají / neměly potřebu mluvit a jinak všemu rozumí / rozuměly. Ono vždycky záleží jak na dítěti samotném, tak i na rodičích. Hrozně mi vadí, pokud se setkám s předsudkem typu "když dítě nemluví, tak se mu doma určitě nevěnují". Jsem sice ráda, že můj starší syn na svůj věk mluví moc pěkně (jsme oba velmi komunikativní), ale zároveň si říkám, že kdyby byl nemluvný, tak s ním pravděpodobně také moc nehnu.