Přidat názor k článku Když vývoj řeči neprobíhá tak, jak by měl

Arónie,
důležité je, že se k tomu stavíš správně a že dceři ukazuješ, že ji máš ráda proto, že je to Tvoje dítě a ne za to, jestli je v něčem "lepší" než jiné děti. A že každý je zkrátka jiný.

Z dávání za příklad rostu. Z dětství mám nepříjemnou zkušenost. Přestěhovali jsme se, a tak jsem musela jít do nové školy. Učitelka si mě tam velmi oblíbila a neustále mě druhým dětem dávala za příklad, díky čemuž mě spolužáci mezi sebe dlouho nechtěli přijmout. S odstupem času musím říct, že se jim vůbec nedivím. Reagovali naprosto přirozeně a úměrně věku. A na učitelku už se také nezlobím, nemyslela to zle. Výsledek je ten, že když mi dneska někdo někoho dává nějakým iritujícím způsobem za příklad, tak se naštvu výhradně na toho chválícího, protože vím, že ten chválený k tomu přijde jako slepý k houslím a že by mu to, jak je chválený, dost pravděpodobně bylo trapné.