Děkuju za článek. Bohužel jsem se tam se synem našla, je to pro nás už nyní hodně aktuální.
Chci jen napsat, že není nic horšího, když rodič nerozumí svému dítěti, které se tolik snaží něco říct. Syn má lehce přes 3 roky a často nerozumíme, natož aby rozumněli cizí lidi, ty nerozumí nic (např. ve školce mu vůbec nerozumí), my rozumíme alespoň ty obyčejné věci ohledně jídla atak, ale kdykoliv se nám snaží říct něco nového, nějakou pro něj "důležitou" věc, tak jsme nahraní, snažíme se uhádnout a "tipujeme", oba i s manželem a jsme vedle jak ta jedle. Je mi z toho často nanic, připadám si jako špatná matka když nevím co syn chce.
Poprvé jsme byli na logopedii v 2,5 letech a bylo to skoro pozdě. Výslovnost příšerná, neumí používat žádné souhlásky nebo jen někdy. Verdikt "samohlásková řeč" a subm. rozštěp patra. Tak jen, že ne vždy je dobrá rada čekat. Taky nám to radili, kdybych věděla co vím teď, tak bych se vnutila na logopedii dříve.
Předchozí