To mi připomnělo podobnou vzpomínku z dětství. V mateřské školce mě učitelka při obědě napomenula, že se mám podívat jak má Kristýnka na talíři pořádek a já mám jídlo celý rozvrtaný. Cítila jsem to jako velkou křivdu, protože jsem nepochopila, co na tom záleží, jak to mám na talíři uspořádaný, vždyť důležitý je, jestli to sním. Ze školky si toho málo pamatuju, ale tohle ve mě zůstalo doteď. No a nicméně s Kristýnkou jsem pak na základní škole seděla v lavici a byly jsme kamarádky