Dovedu si to představit v extrémní situaci. Mučení a věznění Gestapem, výslechy StB, Gulag... v běžné třídě na ZŠ fakt ne. Aby se ze sebevědomého člověka, byť dítěte, stala psychická troska jen kvůli tomu, že s ním spolužáci nemluví mi prostě přijde absurdní. Třeba nebylo ve skutečnosti až tak sebevědomé, jak si mysleli např. rodiče. Třeba to bylo jen hrané sebevědomí. Nebo v tom hrál roli jiný faktor, jiná charakterová vlastnost nebo sklon k dědičné neuróze, těch činitelů může být...
Psychologie není exaktní věda, pořád se pohybujeme na úrovni dohadů a spekulací. OK, že si to neumím v reálu představit neznamená, že to nemůže existovat (taky si nepředstavuju, jak třeba vypadá Mount Everest a ten taky existuje). Každopádně se domnívám, že průměrně psychicky odolný a zdravý člověk se nestane duševním mrzákem s trvalými následky jen kvůli tomu, že s ním třída nekamarádí.
Předchozí