Přidat názor k článku Jak jsem přežil školu

Teror ve škole zažily dvě z pěti dětí

(Lidové noviny, 31.8.2005)

Sprostě mi nadávají a ponižují mě. O přestávkách mě mlátí a kopou do mě. Vysmívají se mi a nechtějí mě pustit mezi sebe. Chovají se, jako bych byl vzduch.
Takové svědectví o soužití se svými spolužáky vydává přes 40 procent českých dětí. Jedna pětina je pak nějaké formě teroru ve škole vystavena každý den. Nejčastěji právě tak, jak je popsáno v úvodu.
Vyplývá to z dosud největšího průzkumu o dětské šikaně. Podle výsledků k ní někdy dochází v každé základní škole. "Je to jako epidemie," říká dlouholetý odborník na násilí mezi dětmi Michal Kolář.

Mnoho ředitelů škol se přesto tváří, že jich se něco takového netýká. "Znám případ, kdy skupina rodičů chtěla ředitele školy upozornit na přítomnost šikany. Ředitel jim ale napsal, že se s nimi kvůli tomu nechce setkat, protože by to jeho školu znemožnilo," říká Kolář.
Často se stává, že kantoři nedokážou šikanu ve své třídě rozpoznat. Konflikty chápou jen jako dětské pošťuchování a nepřikládají mu větší význam. "Není tu zvykem o teroru mezi dětmi mluvit," říká Peter Sokol z kladenského sdružení AISIS, které se zabývá vzděláváním a spolupracovalo i na zmíněném výzkumu.

Dotazníky vyplňovalo celkem 1358 dětí mezi pátou a devátou třídou. Neznamená to však, že mezi staršími nebo mladšími dětmi k násilí nedochází. Na jedné z pražských škol například prvňáci před časem zkopali svého spolužáka tak, že přišel o oko. Děti si šikany ve svém okolí velmi často všímají. Kantoři ale reagují tak, že problém vyjde spíše do ztracena.
To dokazuje i citovaný výzkum: svědkem šikany bylo 44 procent dětí. Jen 24 procent o tom ale řeklo svému učiteli. A pouhá desetina z nich se nyní zpětně domnívá, že to něčemu prospělo. "Pedagogy nikdo nikdy pořádně neučil, jak si mají se šikanou poradit. Často mají sklony svědectví dětí podceňovat. Když za nimi například přijde šikanované dítě, odbudou ho s tím, že samo není žádný svatoušek. Stává se také, že učitel vedle sebe postaví oběť a útočníky a začne s výslechem," říká dlouholetá školní psycholožka Věra Kramerová. Terorizované dítě potom ale ztratí ke svému kantorovi důvěru a podruhé už za ním pro pomoc nepřijde. A pro agresory je to signál, že se nemusí rozpakovat a napříště ještě "přitvrdit".

Sdružení AISIS to chce změnit. Vymyslelo pro učitele speciální školicí kursy, kde se dozvědí, jak šikanu rozpoznat a správně jí zabránit. Školení bude probíhat formou víkendových seminářů. Sejde se na nich vždy celý učitelský sbor konkrétní školy. Kantoři se pak pod dohledem speciálních lektorů naučí, jak lépe zacházet s dětským kolektivem, rozpoznávat v něm změny a dokázat na ně správně reagovat.

Toto unikátní školení se v uplynulém roce a půl ověřovalo na dvou školách. Jednou z nich byla Masarykova základní škola v Hradci Králové. I když se tu snaží do výuky zařazovat moderní metody a dbají na vzdělávání svých učitelů, šikana tu přesto byla.
Po ukončení kursu si na ni ale stěžovalo o 40 procent dětí méně než před jeho začátkem. "Děti okamžitě rozpoznaly, že k nim učitelé přistupují jinak, mají k nim teď větší důvěru. Ty kursy rozhodně přispěly k lepšímu klimatu v celé škole. Děti s kantory o šikaně pravidelně diskutují. Snažíme se, aby nešlo o tabu," říká výchovná poradkyně z této hradecké školy Dana Hladíková.
Následující školní rok podstoupí takové kursy učitelé ze zatím devíti základních škol. Jednou z nich je i škola v Chrašticích na Příbramsku. "Výrazné problémy se šikanou nemáme, ale to neznamená, že by u nás nebyla vůbec. Chci, aby učitelé byli v boji s ní lépe vybaveni a uměli jí předcházet," říká ředitel chraštické školy Karel Derfl.


O šikaně čtěte v páteční příloze Akademie
Fakta o šikaně

Kolika dětí se šikana týká?
byly svědkem šikany 44 %
přímo ji zažily 39 %
jsou šikanovány denně 21 %
zažívají ji každý týden 25 %

Jaké jsou její nejčastější formy?
posmívání, nadávky, pomluvy 67 %
ponižování 49 %
ignorování 21 %
bití 18 %
fackování 14 %
kopání, rány pěstí 10 %

Jak se má podle dětí šikana řešit?
tělesné tresty 3 %
důtka nebo vyloučení ze školy 26 %
kamery a silnější dozor 21 %

Zdroj: Celostátní dotazníkové šetření mezi 1358 žáky 5. až 9. tříd základních škol, rok 2001

Jaké chyby dělají učitelé?
Někteří mají tendenci projevy šikany podceňovat. Dítě, které si k němu přijde stěžovat, kantor odbude s tím, že se nic tak hrozného neděje.
Špatně ji řeší. Kantoři například uspořádají "výslech" oběti a agresora před celou třídou, nechovají se diskrétně.


Jana Machálková