Přidat názor k článku Manžel Jekyll, manžel Hyde aneb Dva v jednom

Hm, to je fakt zajímavý názor. Sice si neumím dost dobře představit, jak takový emocionální upír vysává z lidí emoce - že brčkem? - ale dejme tomu.
Potíž je v tom, že na nějaký "obdiv" kašlu, ať už ze strany manžela nebo kohokoli jinýho. Stejně tak nemám potřebu někomu (komukoli) předstírat, že potřebuju něco jinýho než to, co OPRAVDU potřebuju. Přesněji řečeno CHCI, ono potřebuju asi není to správný slovo.
A to, co CHCI, jsem manželovi řekla poměrně dost jasně. Potíž je v tom, že on nechce a já neumím a ani nechci nikoho k ničemu nutit. Takže se musím smířit s tím, že to mít nebudu, rozhodně tedy ne od něj.
Mimochodem, pár lidí už mi říkalo, že je to moje chyba, protože neumím dát chlapovi najevo, že ho potřebuju. :o) Jenže já nejsem moc emocionální člověk a na to, co ženské chlapy obvykle chlapy potřebujou, ho skutečně nepotřebuju. Přišlo by mi dost hloupý předstírat něco jinýho jen proto, aby byl spokojenej. Ostatně on taky nic nepředstírá a je takový, jaký je.
Není mi jasný, jak si to představuješ. Mám přestat pracovat, aby nás mohl živit? To by mi bylo vrcholně nepříjemný. Mám před ním začít fňukat a stěžovat si, aby mi mohl nabídnout rameno na vyplakání? A myslíš, že by mi to věřil?
Mám prostě úplně jinou představu o vztahu a o tom, jak by měl IDEÁLNÍ VZTAH fungovat. Jenže IDEÁLNÍ VZTAH neexistuje. Tudíž si můžu maximálně občas zanadávat na Rodině nebo někde jinde, ale to je asi tak všechno. :o)