Přidat názor k článku Stopem tam i zpátky (o nějaký rok)

Vidíš - původní impuls už se mi odsunul někam bokem... Tyhle příspěvky jsem ale nepsala ve snaze přesvědčovat někoho o mé zralosti či nezralosti, ale ve snaze nabídnout odlišný pohled na věc.
Když jsem jezdila stopem do školy a každej se mě ptal, kam jedu a co studuju, obvykle následovala debata o tom, jestli se v alterškole děti taky něco naučí, jestli to neni odkladiště problémových dětí, jestli ... atd. Výhradně stopem jsem jezdila 3 roky, po 26 týdnech + 12-ti zkouškách, cesta tam a zpět cca 12 řidičů... to je 1152 rozhovorů? Byla to zajímavá zkušenost, reakce od nekritického nadšení po zaryté odmítnutí jakéhokoli argumentu. Ve škole, na různých seminářích, nebo třeba teď jak chodim na ten kurz, o němž víš z deníčku, si užívam společnost lidí, se kterýma už jsme od začátku na stejný vlně a řešíme už konkrétní realizaci a problémy. Je tam spousta zkušených zajímavých lidí, některý pracujou s dětma postiženýma, některý třeba v romský komunitě, někdo učí v MŠ a někdo na základce, někdo chce školu založit, někdo vzdělává děti doma, nebo je prostě jen mámou, která se chce něco dozvědět kvůli svým dětem. Je to fakt nádhera. Ale stejně jsem pak ráda, když mě někdo upozorní, že většina lidí vnímá ty věci trochu jinak, protože to je realita, ze který je třeba vycházet, když se chci věnovat tý svojí "osvětě" na webu :-) Bydlet v Holandsku, neměla bych co dělat :-)