Jsem dost ujetá, děti jsou pro mě citlivé téma. Raději se skoro neptám, kdy kdo plánuje děti, říkám¨si, že nikdy nevím, jestli se ti lidé třeba o děťátko bezvysledně nesnaží a nechci je zraňovat blbými komentáři.
Když jsem poprvé otěhotněla, nechtěla jsem to říct jedné moc milé kolegyni, která nemohla mít děti. Pak jsem šla na půl roku na neschopenku. Setkala jsem se s ní po 2 letech - měla také chlapečka. Vypadal, jako kdyby jí z oka vypadl. Ukázalo se ale, že je adoptovaný. Ale já jsem moc ráda, že má také děťátko a že je šťastná.
Předchozí