Přidat názor k článku Děvčátko je krásná věc

Milli, souhlasim s tebou, ze na pohlavi zalezi, ale ne ve smyslu, jestli jedno pohlavi je lepsi nez druhe, ale ve smyslu variability a nasledneho sdileni genderove identity v rodine: otec-syn, matka-dcera. Nemusi vsak byt pravidlem, ze otec vzdy touzi po synovi, napr. muj manzel touzil vzdy po dceri a argumentoval tim, ze ho vychovavala jenom matka a tudiz nepochytil takove ty typicke chlapske vlastnosti (ale nejenom to, neni napr.moc zrucny, protoze nikdy nevidel chlapa v domacnosti s vrtackou v ruce, zato rozezna asi 3 typy babovek...atd). Taky chtel holcicku proto, aby se s nim mohl mazlit, kluci mezi sebou se pry nemazli...:-( Nicmene mame ted parecek a ja ve skrytu duse doufam ve 3.miminko, protoze bychom se chteli rozmnozit, nejenom duplikovat... Co se tyka pohlavi, manzel by chtel zase holcicku, mne je to opet jedno, mozna spise kluka, ale to jenom kvuli tomu, aby nase prani byla v rovnovaze .... Co chci ale rict, kdyz se narodil prvni kluk, pohlavi jsem vubec neresila a nevedela ho dopredu, nezamyslela jsem se nad tim, jestli (a jaky) je rozdil mezi vychovou syna nebo dcery. A kdyz se potom narodila dcera (pohlavi jsme si nechali rict ve 30tt), tak mnou projel neuveritelny proud poznani, ktere jsem se synem nezazila: v jejim zrozeni se zopakoval cely muj dosavadni zensky zivot, prvni platonicke lasky, menstruace, sexualni zkusenosti, hledani sve zenske role, zkouseni jak efektivne (a jestli vubec) fungujou tzv.zenske zbrane....atd. Je to toho hodne, ale jsem si jista, ze matka ma proste jiny vztah ke sve dceri nez k synovi. Znova opakuju, ze nejde o kvalitu vztahu "ktere pohlavi je lepsi", ale o sdileni genderovych roli....TAkze v tomhle smyslu na pohlavi proste zalezi a ja se neostycham si to priznat...