Jsem vyloženě městský člověk,vždy jsem ve městě žila.Pak jsem poznala svého manžela,který měl domeček na vesnici.Já,která jsem říkala,že do vsi nikdy,jsem prodala městský byt a jsem zde-v domečku.Jo,je tu klid,ale snad nikdy si nezvyknu třeba na to,že teplá voda je jen,když se zatopí.Když přijedu k mamce do města,fascinovaně stále dokola pouštím kohoutek s teplou vodou,až je úplně vařící.Připadám si potom jak z filmu Trosečník,kterak po záchraně v civilizaci udiveně škrtal zapalovačem.Dojíždění je taky pruda.Co vlatně všichni mají s těmi baráky? Byt má také hodně do sebe.
Předchozí