Přidat názor k článku Děvčátko je krásná věc

My máme taky tři holky a mně to přijde úžasná varianta. Dvě starší mají spolu super vztah, rozumí si, jasně že se mezi sebou někdy handrkují, ale většinou fungují jako tým. Jejich kamarádky k nám docházejí, pořád je nějak uhánějí, zatímco ony dvě si dost vystačí. Už se i stalo, že šly otevřít kamarádce, že půjdou ven, úplně na ni zapomněly a já je musela uhánět ať ji nenechají stát venku. Pak máme ještě jednu malinkou, starší holky ji zbožňují (zatím), je to pro ně roztomilá panenka a ty holčičí věci kolem jako šatičky, kočárky, panenky milujou. Manžel to zvládá, sám vyrůstal se sestrou a maminkou, holkám se věnuje, jeho koníček je hlavně hudba, což s holkama jde, jsou celkem hudebně nadané. Nikdy nahlas nevyslovil, že by chtěl chlapečka, i když by za něj byl určitě šťastný, stejně jako i my ostatní a popravdě ke konci těhotenství mě přepadla myšlenka, že vlastně nikdy nezažiju jaké je to mít syna a že je to škoda.
S chlapečkama je to určitě taky super, jenže ona bude super každá varianta, i když pokaždé trochu jinak a já jako nerozhodný člověk bych si stejně nedokázala vybrat, co bych chtěla.
Někdy si říkám, že i ta nejmenší by si zasloužila sourozence blíž k sobě a i tak bych jí asi přála sestřičku, jenže já jsem poznamenaná tím, že jsem měla dva bratry a sestru jsem si moc přála a a ty naše holky mi tak trochu zosobňují ten můj sen.
Tak to byla óda na stejnopohlavní sourozence, ale fakt upřímná. Náš kamarád se třemi dcerami při narození té třetí odpovídal, "no první byla prototyp a teď už jedem sériovku".