To mi připomnělo jednu naši známou, jejíž sestra před lety emigrovala. Ta známá žila v domácnosti se svou matkou a i když je má velmi pozitivní povahu, tak nám líčila, že to u nich doma také nebylo tak růžové. Doslova řekla: "Že já jsem se o matku celý život starala, brala matka jako samozřejmost, ale když ségra jednou za rok poslala z ciziny čočku, tak čočka byla zlatá." Někdo se umí dělat vzácný, někdo zase ne.
Jiná známá zase výrazně preferuje vnoučata od syna, který žije na druhém konci Evropy a není pro ni problém tam jet a několik týdnů jim pomáhat, ale zajet za vnoučaty od dcery, která od ní bydlí hodinu cesty, je jí zatěžko.
Předchozí