Přesně, co je na špatného na tom, že každé dítě vyniká v něčem jiném, je jiné povahově, má jiný obličej, vlastnosti atd atd. Ta různorodost mě na mých dětech ( a nejen na mých ) právě moc baví. Všímám si že jedno je výtvarně nadané, paličaté, tulivé, druhé je cílevědomé, zvídavé, mrštné, třetí opatrné, trpělivé, pečlivé. Neškatulkuji přece, neukazuji na žádné, že je lepší než ty druhé. Ale baví mě vidět a pozorovat ty rozdílnosti. Před dětmi to teda neprobírám, přece jen ony o sobě mohou mít třeba jiné mínění a jiné ambice, než to, co na nich pozoruju já, a nechci je svým pohledem nějak ovlivňovat (i když zcela se tomu nevyhne žádný rodič a i musí své dítě někam trochu směřovat podle toho, k čemu má dítě nadání...), ale s dalšími dospělými o tom mluvím ráda a často
.