Přidat názor k článku Každé dítě je jedinečné

mě ten čas toho uspávání, čtení pohádek a rychtování taky připadá kouzelnej, nějak se mu nebráním a když je u toho i taťka a trvá to o to dýl taky neva. V telce stejně nic není a na děti se vydržím koukat i celý večer a když už spí vedle sebe tak není hezčí pohled. . Jinak já těch předsevzení taky měla než se narodilo druhý, a už bude sám spát a sám chodit na nočník a prdku , dal nám jasně najevo jak to má být. Ale zatím mi to neva do 3-4 let je to prý normální, my ho nechávali ze začátku v děcáku, ale pak byl nemocnej a měla jsem ho u sebe a pak už na pobídku, jde se spát se automaticky šinul k nám a já to srdce neměla ho tam šoupnout, nechci aby si připadal odstrčený, je to taková citlivka , takže jsme to vyřešili tak. Nejvíc na nervy jsem, když se ale jeden vzbudí a hned se pídí po tom druhým nejlepe, aby ho co nejdřví vzbudil ale to je prostě daň, za to, že spinkají oba u nás.