Přidat názor k článku Každé dítě je jedinečné

No přesně tak, já byla nejdřív zaražená, že si děti nejsou podobní. Nejdřív podobou a pak i chováním, ale teď jsem nadšená z toho, jak jsou každý jiný, jak se v hraní dopl¨ˇnují a připadá mi to krásné. Moje paní doktorka řekla, že dělám originály a ne odlitky a tak jsem na to pyšná. Horší je, že jseem si myslela, jak už u druhého bude brnkačka to či ono a holt, co platí u jednoho, neplatí automaticky u druhého . Taky se snažím je před nimi nesrovnávat nebo neříkat, ty jsi takový a takový budeš, aby je to nepoznamenalo jako mě, když mi táta furt říkal, jak jsem škaredá a blbá a že se nikdy nevdám a zůstanu mu na krku . Takže z justu jsem se vdávala ve 20 a z justu vystudovala i VŠ . Je pravda, ale že jsem toho nikdy nelitovala, ale vím, že svým dětem nebudu nic negativního otloukat o hlavu, i kdyby to třeba byla pravda, mladší je třeba děsnej ufňukánek, ale neříkáme mu to, aby si v tom nezakuklil a nesžil nebo aby mu to neebylo líto