Teda já se přiznám, že jsem to tak silně neprožívala, nepamatuju se na žádné deprese apod. Jen vím, že jsem měla hrozný strach a mám ho do dnes, aby se tomu mojemu zlatíčku nic nestalo. Proto jsem ani netoužila dát ho někomu na hlídání, a když tak jenom na nejnutnější dobu a i tak mi z toho nebylo dvakrát dobře...
Jinak partnerská krize taky proběhla. Ale je fakt, že když se na to zpětně dívám, tak spoustu věcí jsem si zavinila sama. Nic jsem po manželovi nechtěla - žádnou pomoc a on si na to bohužel zvyknul... :(
No a pak ten sex po porodu... Katastrofa.... Takže se to tak nějak nabalilo, ale zvládli jsme to, u druhého už se bude muset zapojit víc, i kdyby nechtěl.
Předchozí