Já měla to štěstí, že druhou dcerku jsem mohla porodit normálně (první byla císařem - poloha KP, 3800g, navíc měla jednu nožičku před sebou a druhou za sebou). Sice jsem se hodně bála, jak to dopadne, protože jsem měla 28 křížové bolesti, než jsem se začala otvírat a i potom Niki prostě nechtěla "slézt" dolů, ale nakonec se nám to oběma povedlo a jsem za to opravdu vděčná...bylo to těžké, ale nádherné - hezčí pocit jsem nikdy nezažila.
Ano, žena by měla mít právo volby, ale z vlastní zkušenosti - rozhodně lepší je "si to zažít" a rodit spontánně. Nevím, jestli je to způsobem porodu, ale u první dcery (císařem) mi trvalo několik dní, než jsem zažila takový ten opravdový mateřský cit, u druhé jsem se nemohla dočkat, až mi ji po porodu přivezou na pokoj...ale nemusí to být tím, mohou to mít na svědomí hormony nebo co já vím, ale je to prostě tak...možná je to i tím, že u druhé dcery jsem měla pocit většího přičinění
Každopádně jsem ráda, že je mám