Přidat názor k článku Předmanželská smlouva - opora, k níž máme odpor?

Zřejmě zase komunistický disnosaurus mezi kněžími, kterému připadá, že to v čem vyrostl - absurdně socialistické právo - je jedině správné. Totiž: určitě nejméně do roku 1950 nevznikalo sňatkem automaticky manželské majetkové společenství, a to už od středověku. Ona předmanželská smlouva přece není přeci o rozvodu, ale o správě majetku, KTERÁ NEMUSÍ BÝT SPOLEČNÁ. Navíc i když je řešen rozpad manželství, tak se tak nemusí dít proto, aby se manželství rozpadlo, ale právě proti tomu - věno byl povinnen manžel také vrátit při rozpadu manželství. A navíc, je to možná ochrana před chybou jednoho (která nemusí nutně narušit vlastní manželství). Moje matka odmítla zrušit manželství, přesto že ji manžel zpronevěřil majetek ve firmě, i proto, že by neměl kde bydlet. A tím na sebe nechala dopadnout i jeho dluhy, které by jinak byly mimo ni. A kořen věci byl docela křesťanský.

Na manželském slibu: "Já, Jakub, odevzdávám se tobě, Kateřino, a přijímám tě za manželku. Slibuji, že ti zachovám lásku, úctu a věrnost, že tě nikdy neopustím, a že s tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti. K tomu ať mi pomáhá Bůh. Amen." není nic o automatickém sdílení majetku. Všechno dobré i zlé nemusí být nutně o sdílení SPRÁVY majetku, ale třeba jen o tom, že se ze svého majetku o druhého postarám jako o sebe sama.