Přidat názor k článku Vše o císařském řezu

Nejsi v tom sama, mám naprosto stejný názor na císaře. Na přání rodičky bych ho nepovolila, je to velká operace a řez je přeci jen hlubší a delší jako "pouhé" zašití nastřižené hráze. U syna jsem měla akutního císaře (po vyvolávaném porodu - ještě před termínem), po asi 7 hodinách dramatického přirozeného porodu. Je sice fakt, že v ten moment to byla moje záchrana a jsem za něj vděčná, ale to co přišlo posléze bych už nechtěla zažít. Mdloby, velké krvácení, takže sestry vymačkávaly krev a udělaly mi pěkné hematomy na celém podbřišku, vstát jsem nemohla 3 dny, odkašlat jsem si nemohla snad 2-3 měsíce a do toho péče o dítě, které po dobu prvních 4 měsíců plakalo 20 hodin denně, protože mělo asi tu poruchu mozku po komplikovaným porodu, protože ho vytáhli, aniž byl sám připravený, navíc se u císaře nedostavují ty hormony štěstí, které ovlivňují pohodu matky a dítěte, takže jsem si vezla domů pěknou depku a den po propuštění (po 7 dnech) mě manžel vezl na pohotovost, protože mi začala protékat krev z jizvy. Kojetí kapitola sama pro sebe, dali mi ho třetí den a i přes 6 měsíční snahu o plné kojení se to nepodařílo a malý je doteď zdravotně omezený a je na přísné dietě, protože časný kontakt jiného mléka než mateřského mu způsobil rozsáhlou alergii vč. alergie na lepek, i když jsem si vědoma, že to nelze paušalizovat či to dávat za vinu jen císaři. Teď jsem těhotná a beru si do tohoto těhu pár ponaučení, nejíst těhotenské vitamíny, aby nebylo dítě pětikilové, nenechat se vyvolat pokud k tomu nebude vážný důvod a císař jen jako záchranná možnost